Whistleblowing červenec 2023

8. 9. 2023

Whistleblowing       

1.7.2023

Tzv. whistleblowing neboli oznamování možného protiprávního jednání je upravené zákonem č. 171/2023 Sb. o ochraně oznamovatelů.

Zákon se na vás vztahuje

• od 1.8.2023, pokud máte 250 a více zaměstnanců
• od 15.12. 2023, pokud máte 50-249 zaměstnanců

Máte-li 49 a méně zaměstnanců, zákon se na vás nevztahuje.

Dle zákona jde velmi zjednodušeně řečeno o to, že máte umožnit oznamování možného protiprávního jednání, vytvořit si za tím účelem určitý systém a zabránit postihům osob, které učinily oznámení; osoby, které učiní oznámení, jsou zase odpovědné za to, že jejich oznámení je dle jejich vědomí pravdivé (tedy že neučiní vědomě nepravdivé oznámení),   to vše sankcionováno pokutami v rozmezí od 50 tisíc Kč do 1 milionu Kč (dle druhu přestupku).

Oznámení, protiprávní jednání a oznamovatel

Oznámení činí fyzická osoba (oznamovatel) a to o možném protiprávním jednání, k němuž došlo nebo má dojít u osoby, pro niž oznamovatel, byť i zprostředkovaně, vykonával nebo vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost, nebo u osoby, se kterou oznamovatel byl nebo je v kontaktu v souvislosti s výkonem práce nebo jiné obdobné činnosti. 

Protiprávním jednáním může být jednání, které:

1. má znaky trestného činu; nebo
2. má znaky přestupku, za který lze uložit pokutu, jejíž horní hranice je alespoň 100.000,- Kč; nebo
3. porušuje zákon o ochraně oznamovatelů; nebo
4. porušuje jiný právní předpis nebo předpis Evropské unie – zejména v oblasti finančních služeb, daně z příjmů právnických osob, předcházení legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ochrany spotřebitele, ochrany životního prostředí, bezpečnosti potravin a krmiv a ochrany zvířat a jejich zdraví, hospodářské soutěže, zadávání veřejných zakázek, veřejných dražeb, ochrany osobních údajů, soukromí a bezpečnosti sítí elektronických komunikací a informačních systémů, radiační ochrany a jaderné bezpečnosti, souladu s požadavky na výrobky, bezpečnosti dopravy, přepravy a provozu na veřejných komunikacích.

Oznámení musí obsahovat  údaje o jménu, příjmení a datu narození nebo jiné údaje, z nichž je možné dovodit totožnost oznamovatele. Můžete se ale dobrovolně rozhodnout, že budete přijímat a vyřizovat i  anonymní oznámení, ať už v režimu uvedeného zákona, nebo dle vlastních pravidel.  

Oznamovatelem je tedy identifikovatelná fyzická osoba, jež učinila či činí oznámení, tato pak požívá ochrany dle uvedeného zákona a současně nese odpovědnost za to, že její oznámení není vědomě nepravdivé.  

Můžete se rozhodnout, že oznámení dle uvedeného zákona nebudete přijímat od vybraných skupin oznamovatelů; avšak zaměstnance, stážisty, dobrovolníky a  osoby na praxi nelze vyloučit.

Kdo je „povinným subjektem“, tedy kdo má umožnit příjem oznámení a plnit další povinnosti dle uvedeného zákona:

1. zaměstnavatel, který v uplynulém kalendářním čtvrtletí zaměstnával v průměru nejméně 50 zaměstnanců;
2. veřejný zadavatel podle zákona upravujícího zadávání veřejných zakázek, s výjimkou obce s méně než 10.000 obyvateli;
3. orgán veřejné moci vykonávající působnost v oblasti správy daně z příjmů právnických osob nebo správy odvodu za porušení rozpočtové kázně a další vybrané orgány veřejné moci;
4. osoba oprávněná poskytovat nebo zprostředkovávat spotřebitelský úvěr; a
5. další specifikovaní zaměstnavatelé (bez ohledu na počet zaměstnanců) působící v oblasti podnikání na kapitálovém trhu, pojišťovnictví, dále investiční společnosti, investiční fondy, bankovnictví a v dalších, uvedeným zákonem vyjmenovaných, oblastech. 

Základní přehled povinností povinného subjektu:

1. zavést vnitřní oznamovací systém;
2. jmenovat tzv. příslušnou osobu, která bude za plnění povinností ze strany „povinných subjektů“ odpovědná; a 
3. umožnit oznamovatelům podávat oznámení prostřednictvím  vnitřního oznamovacího systému.

Vnitřní oznamovací systém

Může jít o vlastní technicko organizační řešení, nebo lze systém provozovat  prostřednictvím třetí strany, např. poskytovatele softwaru pro oznamování. Odpovědnost ale leží vždy u „povinného subjektu“. Zaměstnavatelé s počtem  zaměstnanců do 249  mohou interní oznamovací systém i sdílet (např. s mateřskou firmou).

Vnitřní oznamovací systém musí zajistit:

1. možnost oznamovatele podat oznámení prostřednictvím tohoto  systému, a to  písemně nebo ústně nebo na  žádost oznamovatele osobně;
2. uveřejnění zákonem daných informací na  internetových stránkách povinného subjektu ( zejm.  o způsobech oznamování, možnosti podat oznámení Ministerstvu spravedlnosti, označení tzv. „příslušné osoby“ (viz dále), její telefonní číslo, e-mail nebo jinou adresu pro doručování),
3. poučení „příslušné osoby“ o jejích právech a povinnostech dle uvedeného zákona;
4. aby se s podanými oznámeními mohla seznamovat pouze „příslušná osoba“ a aby byl dodržen zákaz poskytnout údaje,
5. posouzení důvodnosti oznámení „příslušnou osobou“,
6. vyrozumění oznamovatele o přijetí oznámení a o výsledcích posouzení důvodnosti oznámení, a
7. přijetí vhodných opatření k nápravě nebo předejití protiprávního stavu v návaznosti na podané oznámení. 

Příslušná osoba

Příslušná osoba zejména přijímá a posuzuje důvodnost oznámení.  Musí být zletilá, svéprávná a bezúhonná. Může, ale nemusí to být váš zaměstnanec.  Zákon stanoví její práva a povinnosti, například že navrhuje  opatření k nápravě nebo předejití protiprávnímu stavu v návaznosti na podané oznámení, postupuje při výkonu své činnosti nestranně a musí zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděla při výkonu své činnosti, a to i po ukončení výkonu této činnosti.

Příslušná osoba nesmí poskytnout údaje o oznamovateli třetí osobě, s výjimkou plnění povinnosti poskytnutí údajů orgánům veřejné moci, a je povinna vést elektronickou evidenci oznámení a uchovávat přijatá oznámení po dobu 5 let od jejich přijetí. 

Lze určit více příslušných osob (zastupitelnost, nestrannost).

Oznamovací systém Ministerstva spravedlnosti ČR

Je  na oznamovateli, zda pro podání oznámení využije oznamovací systém vnitřní,  nebo vnější vedený Ministerstvem spravedlnosti. Tento je rovněž upraven výše uvedeným zákonem.

Zákaz odvetných opatření vůči oznamovateli

Odvetným opatřením rozumí jednání nebo jeho opomenutí v souvislosti s prací nebo jinou obdobnou činností oznamovatele, které bylo vyvoláno učiněním oznámení, a které zejména oznamovateli může způsobit újmu. Může jít o  rozvázání pracovního poměru, odvolání z místa vedoucího zaměstnance, snížení mzdy, nebo nepřiznání bonusu, převedení na jinou práci, přeplánování směn, zavedení práce v noci apod.

Zákon nechrání pouze osobu oznamovatele, ale odvetnému opatření nesmí být vystavena ani jiná osoba, například:

1. osoba, která poskytla pomoc při zjišťování informací, které jsou obsahem oznámení, podání oznámení nebo posouzení jeho důvodnosti;
2. osoba, která je ve vztahu k oznamovateli osobou blízkou;
3. osoba, která je zaměstnancem nebo kolegou oznamovatele;
4. osoba, v níž má oznamovatel účast či je v jejím orgánu, osoba ji ovládající, jí ovládaná osoba nebo osoba, která je s touto právnickou osobou ovládaná stejnou ovládající osobou; nebo
5. osoba, pro kterou oznamovatel vykonává práci nebo jinou obdobnou činnost. 

Sankce za přestupky

Neplnění povinností dle uvedeného zákona je přestupkem, za který lze uložit pokutu. Sankcionovat lze nejen povinný subjekt, ale i příslušnou osobu, dále kohokoliv, kdo by oznamovateli bránil v podání oznámení, a i oznamovatele za vědomě nepravdivé oznámení. Výše pokut se liší podle povahy a druhu přestupku a pohybuje se od 50 tisíc Kč do 1 milionu Kč.

JUDr. Karla Makovcová Chlumská