Koronavir a smluvní vztahy (březen 2020)

22. 3. 2020

Tento příspěvek se týká českého práva a otázek:

Úvodem některá ustanovení občanského zákoníku ve vztahu k mimořádným okolnostem:

a) Vyšší moc (vis maior, force majeure) není výslovně upravena, nicméně jí lze dovodit z § 2913 obč.zák. – odvolávání se na vyšší moc ve spojení s citovaným paragrafem neznamená zánik smlouvy, ale jde pouze o možnost zprostit se náhrady škody

b) Změna okolností (§§ 1765 – 1766 obč. zákoníku), není-li smluvně vyloučena, neznamená automatický zánik smlouvy nebo důvod pro odstoupení, dává poškozené smluvní straně právo otevřít jednání o smlouvě, případně řešit věc prostřednictvím soudu v případě, že druhá strana na požadavek změny smlouvy nereflektuje

c) Nemožnosti plnění (§ 2006) -  může-li dlužník splnit svůj závazek i za ztížených podmínek, s většími náklady nebo až po sjednaném čase, nezaniká povinnost dlužníka plnit

d) Případy smluv, kde mám možnost volby více způsobů plnění - Stane-li se jedno z více volitelných plnění nemožným, omezuje se závazek na plnění zbývající. Jestliže však nemožnost tohoto plnění způsobil ten, kdo neměl právo volby, může druhá strana od smlouvy odstoupit.

e) Tzv. „nekonečné smlouvy“ - Byla-li smlouva bez vážného důvodu uzavřena na dobu určitou tak, že zavazuje člověka na dobu jeho života, anebo že zavazuje kohokoli na dobu delší než deset let, lze se po uplynutí deseti let od vzniku závazku domáhat jeho zrušení. Soud závazek zruší i tehdy, pokud se okolnosti, z nichž strany zřejmě vycházely při vzniku závazku, změnily do té míry, že na zavázané straně nelze rozumně požadovat, aby byla smlouvou dále vázána.

1) Zbavuje koronavir odpovědnosti za škodu ve smluvních vztazích?

Vyšší moc (vis maior, force majeure) chápe zákon jako mimořádnou a nepředvídatelnou okolnost, vzniklou nezávisle na vůli osoby, která se ji dovolává, a kterou nebylo možné překonat (§ 2913 odst.2 obč. zákoníku). Virová pandemie a na ni navazující veřejnoprávní opatření tuto definici naplňují. Důležité ale je, že z důvodu vyšší moci jste zbaveni odpovědnosti za škodu jen pokud již nejste v prodlení  s plněním své smluvní povinnosti (tedy svůj  smluvní závazek jste měli splnit již před tím, než pandemie a s ní související opatření začala působit). Koronavir je tak vyšší mocí v případech, kdy jste smlouvu uzavřeli předtím, než začal (a jím vyvolaná opatření) působit; pokud uzavíráte smlouvu nyní, pandemie již není nepředvídatelná,  a pro nyní uzavíranou smlouvu není vyšší mocí. Pokud by však došlo k zásadní změně situace, není vyloučeno, že by se vyšší moc uplatnila, za níže uvedených podmínek,  i pro smlouvy uzavírané nyní.

Ve smlouvě ale můžete mít jinou definici vyšší moci.  Proto, je-li plnění vašich závazků ze smlouvy koronavirem ohroženo, je potřeba prověřit smlouvy s vašimi partnery, zda a jakou doložku vyšší moci obsahují.   Není-li žádná doložka, pak se uplatní zákonná úprava - viz výše a podrobněji zde: 

Kdy se nemusíte nahradit škodu vzniklou porušením smluvní povinnosti?

Škodu hradit nemusíte, pokud splníte tyto podmínky:

Mimořádnost překážky: Koronavir a jím vyvolaná veřejnoprávní opatření se musí vymykat obvyklému režimu, což bude většinou splněno.

• Nepředvídatelnost překážky: Musí se jednat o překážku, kterou jste nemohli při uzavření smlouvy předvídat. Uzavírá-li se smlouva již v době šíření viru nebo v době, kdy vir sice nebyl v ČR, ale bylo možné předvídat, že se zde objeví, pak se nejedná o překážku nepředvídatelnou. Přitom pokud smlouvu uzavíráte jako odborník určité oblasti (tj. to, že jste odborník v určitém oboru, je ve smlouvě vyjádřeno), může být požadavek na vaši pečlivost a znalost a tedy i na předvídání pandemie vyšší – záleží na oboru vaší profese.
• Nepřekonatelnost překážky: Musí jít o překážku, kterou jste objektivně nemohli ani při vyvinutí nejvyššího rozumného úsilí překonat. Opět hraje roli to, zda je ve smlouvě konstatováno, že ji uzavíráte jako odborník v určité oblasti; pokud ano, možné, že jako odborník máte vyvinout vyšší úsilí k překonání překážky, než by měl laik – závisí to na oboru, v němž jste dle smlouvy profesionál.  Můžete-li smluvní povinnost splnit, ale s vyššími náklady,za ztížených podmínek či prostřednictvím jiné osoby, pak se rovněž nejedná o nepřekonatelnou překážku.  
• Nezávislost překážky na vaší vůli. Typicky jde o veřejnoprávní opatření, zakazující určité činnosti, o samotný fakt šíření viru, o přerušení provozu vašich subdodavatelů apod. Pokud dobrovolně – byť s dobrým preventivním úmyslem - omezíte svoji činnost, v důsledku čehož pak nemůžete splnit svoji smluvní povinnost,  je to akt vaší vůle, a vyšší moci se nelze dovolávat.    
• V době vzniku překážky (např. vyhlášení karantény)  ještě nejste v prodlení se splněním své povinnosti. 
• Ve smlouvě  není zakotvena vaše povinnost překážku překonat. 
• Překážka nevznikla z vašich osobních poměrů. Omluvou pro neplnění smluvní povinnosti tak není vaše zdravotní indispozice, nedostatek finančních prostředků či jiné subjektivní důvody. Existence vyšší moci se posuzuje vždy objektivně. 

To, že nemůžete splnit smluvní povinnost z důvodu vyšší moci, musíte prokázat. Proto je na místě uschovávat důkazy – např. e-maily se subdodavateli, kteří odmítli poskytnout zboží či služby z důvodu nedostatku pracovní síly či veřejnoprávního opatření apod.).  Doporučujeme uschovat si také oznámení státních orgánů a úřadů o omezujících opatřeních, aby bylo možné později dohledat, od kdy do kdy platila a jakého byla charakteru a rozsahu.

2) Odstoupení od smlouvy

I když nemusíte smluvnímu partneru s odvoláním na vyšší moc hradit škodu, partner může od smlouvy odstoupit, případně žádat smluvní pokutu, byla-li sjednána - to vše záleží na textu smlouvy. Není-li ve smlouvě ujednáno nic o odstoupení, pak ze zákona může partner od smlouvy odstoupit, pokud lze neplnění vaší smluvní povinnosti kvalifikovat jako  podstatné porušení smlouvy (§ 2002 obč. zákoníku), tedy v případě, že jste při uzavírání museli vědět, že by váš partner smlouvu neuzavřel, pokud by předvídal, že tuto svoji povinnost nesplníte.  Obchodní partner může napřed žádat, abyste mu poskytli tzv. jistotu; ze zákona je jistotou zástava či ručení třetí osoby, lze si ale dohodnout i jistotu jinou - např. převod práva na věřitele s rozvazovací podmínkou, že vám právo převede zpět, až svůj závazek splníte.

3) Změna či zrušení smlouvy

Pokud se s partnerem o změně či zrušení smlouvy nedohodnete,  máte při splnění níže uvedených podmínek právo žádat změnu či zrušení jednostranně: 
Epidemie a na ni navazující veřejnoprávní opatření jsou nepochybně tzv. podstatnou změnou okolností dle §§ 1765 – 1766 obč. zákoníku. Pokud v důsledku koronaviru a navazujících opatření vznikne hrubý nepoměr znevýhodněním jedné smluvní strany, a to buď neúměrným zvýšením nákladů jejího plnění nebo naopak neúměrným snížením hodnoty jejího plnění, pak může takto znevýhodněná smluvní strana žádat, aby se o smlouvě znovu jednalo, což může zahrnovat i její zrušení. Tato žádost sama o sobě ještě ale neznamená, že lze odložit smluvní plnění – povinnost plnit smlouvu trvá, dokud se nedohodne něco jiného. 

Pozor však, ve smlouvách je často (zpravidla v závěrečných pasážích) skryto ujednání, které aplikaci §§ 1765-1766 obč. zák. vylučuje, to znamená, že smluvní strany na sebe převzaly „nebezpečí změny okolností“ – je tedy potřeba nejprve zjistit, jak zní vaše smlouva.

Pokud jste na sebe ve smlouvě nebezpečí změny okolností nepřevzali, lze se ze zákona domáhat změny smlouvy za těchto podmínek:

• Existence podstatné změny okolností.  Koronavir a s ním související veřejnoprávní opatření takovou změnou jsou, a takovou změnou může být i subjektivní změna okolností na vaší straně (na rozdíl od tzv. vyšší moci) – tj. i podstatná změna ve vašich osobních a majetkových poměrech. 
• Nepředvídatelnost podstatné změny okolností. Ohledně nepředvídatelnosti platí vše stejně, jako u tzv. vyšší moci (viz výše).
• Neovlivnitelnost podstatné změny okolností. Změna musí být vámi neovlivnitelná, vyvolaná vnější příčinou. Typicky veřejnoprávním opatřením zakazujícím určité činnosti, nikoliv např. vaším dobrovolným preventivním opatřením.   
• Podstatná změna okolnosti nastane, nebo vy jste se o ní dozvěděli,  až po uzavření smlouvy. Zde je prostor pro debaty, v jakém okamžiku pro váš konkrétní smluvní vztah změna okolností nastala, resp. kdy jste se o ní dozvěděli – např. zda od počátku nákazy v Číně, nebo při prvním ohlášeném případu v Evropě či až v ČR, nebo až při prvním podstatném nárůstu počtu nakažených v ČR. Posuzovaly by se konkrétní okolnosti – o jaké zboží či služby jde, pro jaké území, v jakých termínech, prohlásila-li se smluvní strana profesionálem a v jakém oboru, atd.
• Vznik zvlášť hrubého nepoměru v právech a povinnostech stran buď neúměrným navýšením nákladů na plnění na své straně (zvýšení ceny subdodávek v důsledku  jejich nedostatku apod.), nebo naopak neúměrným snížením hodnoty svého plnění.  
• Příčinná souvislost mezi podstatnou změnou okolností a vznikem zvlášť hrubého nepoměru. 

Pokud s vámi partner odmítne jednat o změně smlouvy, nebo sice jednáte, ale v přiměřené době se nedohodnete, může se kterákoliv ze stran obrátit na soud, aby smlouvu změnil tak, že práva obou stran budou vyvážená. Ale pozor – soud není vázán vašimi návrhy a může rozhodnout úplně jinak, než si představujete.  

Návrh soudu je potřeba podat do 2 měsíců poté, co jste podstatnou změnu okolností museli zjistit (nehraje tedy roli to, kdy jste změnu okolností skutečně sami zjistili, ale kdy to mohla zjistit osoba vašeho případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být, pokud by byla ve vašem postavení, známy (§ 4 obč. zákoníku). To je velmi krátká lhůta. Můžete ale prokázat, že 2 měsíce jsou ve vašem konkrétním případě opravdu příliš krátké, a že přiměřená lhůta je delší.

Zánik smlouvy při nemožnosti plnění?  § 2006 obč. zák. říká, že pokud se k něčemu zavážete, a to se následně stane nesplnitelným, váš závazek zaniká. To ale neplatí, pokud můžete závazek splnit za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo později. Protože smlouvy obsahují většinou závazky obou stran, záleží na tom, zda na nemožnost plnění hledíme optikou toho, kdo má plnit (dlužník), nebo toho, kdo má plnění obdržet (věřitel).  Pokud jste schopni plnit  vůči smluvnímu partnerovi nadále své závazky za stávajících smluvních podmínek,  jste vůči smluvnímu partnerovi v postavení věřitele. To znamená, že by se váš partner nemohl úspěšně dovolat nemožnosti plnění a zániku smlouvy, lze-li jeho plnění splnit za ztížených podmínek, s většími náklady nebo až po sjednaném čase Naopak, pokud nebudete schopni dodržet závazky ze smlouvy vy, jste v postavení dlužníka se všemi konsekvencemi (prověříte existenci překážky vyšší moci, možnost obnovit jednání od smlouvy, to, zda je vaše plnění možné či opravdu nesplnitelné atd.) viz výše v tomto příspěvku).

4) První kroky-revize smluvních vztahů

• Identifikovat smlouvy, které mohou být nynější situací dotčeny, a projít je 
• Zjistit, jaká vaše i druhé strany plnění ze smlouvy jsou ohrožena, a jaká z toho plynou právní rizika (smluvní pokuty, odstoupení od smlouvy, žádost druhé strany o obnovení jednání o smlouvě apod.)
• Zjistit, zda smlouva nějak řeší tzv. vyšší moc
• Zjistit, zda smlouva umožňuje jednostranně žádat změnu/zrušení smlouvy – tj. zda jste přijali riziko změny okolností nebo ne
• Bez odkladu po zjištění případných očekávaných překážek z důvodu vyšší moci toto oznámit smluvnímu partneru
• Zvážit, zda budete žádat obnovení jednání o smlouvě (eventuální žalobu soudu je potřeba podat /ve většině případů/ do 2 měsíců ode dne, kdy jste museli zjistit podstatnou změnu okolností

Nyní více než kdy jindy platí, že potřebujeme spolupracovat, nikoliv bojovat.   Proto se svými partnery jednejte a směřujte pokud možno k dohodě, která je téměř vždy nejlevnější, nejefektivnější a šetří nervy.

JUDr. Karla Chlumská a kolektiv