Fotobanky a autorské právo (Listopad 2004)
14. 11. 2004
Fotografie užívané v reklamě či jiných oborech marketingu jsou téměř vždy autorskými díly ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., autorský zákon v platném znění. Z definice autorského díla (§ 2 odst. 1 zákona) a z toho, že jsou za něj považovány nejen fotografie umělecké, ale i reportážní, dokumentární apod. ( viz § 2 odst. 2 zákona) je zjevné, že i „obyčejné“ snímky, které mohou být někým označovány za díla bez umělecké hodnoty, jsou autorskoprávně chráněna.
Výjimku a tedy nikoliv autorská díla představují pouze fotografie, které nejsou původním duševním výtvorem autora – například rutinní, mechanické záznamy věcí, osob a jevů; takovéto snímky však zpravidla nepřitahují zvláštní pozornost a tím je jejich reklamní využití ne-li vyloučeno, minimálně omezeno. Každý, kdo zamýšlí užít fotografii z fotobanky, by proto měl počítat s tím, že se jedná o chráněný výtvor, podléhající režimu zmíněného autorského zákona.
To v praxi především znamená mít souhlas s plánovaným užitím dané fotografie. Souhlas uděluje fotobanka za předpokladu, že je k tomu autorem (fotografem), případně jiným nositelem práv k fotografii ( dědic, smluvní nabyvatel apod.) řádně oprávněna. Takové oprávnění získá fotobanka licenční smlouvou, která může být výhradní či nevýhradní, omezená ve způsobech užití, čase a teritoriu nebo nikoliv, a pokud je nevýhradní, může být i ústní. Z povahy činnosti fotobanky je nezbytné, aby jí smlouva s fotografem (dědicem, smluvním nabyvatelem, ..) umožnila udílet svolení dalším osobám k užití fotografií, tedy sjednávat podlicenční smlouvy. V zájmu právní jistoty je vhodné uzavřít licenční i podlicenční smlouvu v písemné formě, a výslovně uvést jak způsoby užití fotografie, tak území a dobu, pro kterou se licence či podlicence poskytuje. Pokud se ve smlouvě tyto náležitosti nesjednají, ze zákona platí, že licence je poskytnuta jen k takovým způsobům užití, které jsou nutné pro dosažení účelu smlouvy (účel smlouvy je tedy dobré ve smlouvě výslovně konstatovat, např. „reklama produktu XY“, „zavedení a propagace jména XY na veřejnosti“ apod. ), na dobu obvyklou pro dané užití, nejdéle však na jeden rok, pro území České republiky a v množství obvyklém pro daný druh díla ( fotografie) a pro způsob jeho užití ( leták, plakát, tisková inzerce, ..). To základní, co by mělo být mezi smluvními stranami vždy jasné, je účel uzavírané smlouvy a vlastní souhlas s užitím fotografie. Pokud není účel smlouvy jasný nebo pokud chybí základní souhlas s užitím, dochází k užití neoprávněnému, které zakládá různé kompenzační nároky nositele autorských práv ( ať již fotografa, dědice, smluvního nabyvatele apod. vůči fotobance nebo fotobanky vůči konečnému uživateli).
Výjimku z povinnosti uzavřít s fotografem, fotobankou či jiným nositelem práv k fotografii licenční smlouvu představují tzv. volná užití a zákonné licence, ty se ovšem pro reklamní využití fotografií z fotobank většinou neuplatní. Souhlasu k užití fotografie také není třeba, pokud již uplynula doba její právní ochrany. V takovém případě se jedná o tzv. díla volná, která lze užít bez dalšího a je třeba pouze uvést jméno autora a užít dílo způsobem, který nebude snižovat jeho hodnotu ( jako by tomu mohlo být v případě umělecké fotografie užité k pornografickým účelům). S ohledem na zákonnou dobu autorskoprávní ochrany je však případ volného díla ve fotobance spíše teoretickou úvahou, neboť doba zákonné ochrany trvá po život autora a dále 70 let po jeho smrti. Rovněž právní instituty díla na objednávku, díla soutěžního, zaměstnaneckého či kolektivního, s nimiž lze nakládat v uživatelsky příznivějším právním režimu, nelze v případě fotografií z fotobank uplatnit, protože uvedené druhy děl předpokládají vytvoření nového, dosud neexistujícího výtvoru, zatímco fotobanky nabízejí díla již existující.
Zájemce o fotografii z fotobanky se tedy musí s fotobankou nejdříve dohodnout na zapůjčení fotografie za účelem jejího posouzení, a to například smlouvou nájemní podle § 663 an. občanského zákoníku či smlouvou nepojmenovanou ve smyslu § 269 odst. 2 obchodního zákoníku. Rozhodne-li se pak fotografii v reklamě či jinou formou využít, musí s fotobankou sjednat řádnou licenční, resp. podlicenční smlouvu, o kterých je pojednáno výše.
Hrozí-li nebo došlo-li již k porušení práv k fotografii, autorský zákon přiznává několik nároků : Určení autorství ( oprávněným domáhat se tohoto určení je však jen autor fotografie či jeho dědic, nikoliv např. fotobanka ); zákaz ohrožení práva; sdělení údajů o původu neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny fotografie, o způsobu a rozsahu jejího užití a o totožnosti osob, které se neoprávněného zhotovení, popř. neoprávněného rozšiřování účastní; odstranění následků zásahu do práva, zejména stažením neoprávněně zhotovené rozmnoženiny či napodobeniny z obchodování nebo jiného užití, a poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za způsobenou nemajetkovou újmu, zejména omluvou či zadostiučiněním v penězích, pokud by se přiznání jiného zadostiučinění nejevilo postačujícím. Je zde i možnost uveřejnit případný soudní rozsudek ve prospěch autora, pokud v soudním sporu uspěl, právo na náhradu škody a na vydání bezdůvodného obohacení, jehož výše činí dvojnásobek odměny, která by byla za získání řádné licence k užití dané fotografie obvyklá v době neoprávněného nakládání s ní. Většiny uvedených nároků se může domáhat i fotobanka, pokud má od fotografa (jeho dědice) výhradní licenci k užití příslušné fotografie. Nevýhradní licence fotobance možnost domáhat se uvedených, tzv. autorskoprávních nároků nedává, to však nevylučuje požadovat na neoprávněných uživatelích náhradu škody či vydání bezdůvodného obohacení podle obecných předpisů ( občanský a obchodní zákoník ).
Pro úplnost je třeba zmínit, že fotografie v „bance“ představují z hlediska autorského zákona také tzv. databázi, k níž je nositelem práv její pořizovatel, tedy ten, kdo vložil kvalitativně nebo kvantitaivně podstatný vklad ke vzniku, ověření či předvedení databáze. Takový vklad může mít povahu finanční, časovou, výkonovou či jinou. Práva pořizovatele databáze se vztahují s fotobance jako celku, případně k jejím podstatným částem, nikoliv k jednotlivým fotografiím. Jednotlivé fotografie jsou chráněny jako autorská díla způsoby výše uvedenými. Ochrana „banky fotografií“ jako databáze tak připadá v úvahu spíše v soutěžním vztahu mezi jednotlivými fotobankami, než ve vztahu uživatele fotografie a fotobanky. Podstatou této ochrany je opět oprávnění pořizovatele databáze udělovat jiným souhlas k jejímu využívání ( „vytěžování“ či „zužitkování“). Fotobanka přitom může uplatňovat „klasickou“ autorskoprávní ochranu jednotlivých fotografií i ochranu celého jejich souboru jako databáze současně, tj. jeden typ ochrany nevylučuje v případě nutnosti užití druhého typu.
§ 2 z.č. 121/2000 Sb., autorský zákon v platném znění :
(1) „Předmětem práva autorského je dílo literární a jiné dílo umělecké a dílo vědecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v jakékoli objektivně vnímatelné podobě včetně podoby elektronické, trvale nebo dočasně, bez ohledu na jeho rozsah, účel nebo význam (dále jen “dílo”). Dílem je
zejména dílo slovesné vyjádřené řečí nebo písmem, dílo hudební, dílo dramatické a dílo hudebně dramatické, dílo choreografické a dílo pantomimické, dílo fotografické a dílo vyjádřené postupem
podobným fotografii, (…..).
(2) Za dílo se považuje též počítačový program, je-li původní v tom smyslu, že je autorovým vlastním duševním výtvorem. (..) Fotografie, která je původní ve smyslu věty prvé, je chráněna jako dílo fotografické.“
§ 88 odst. 1 z.č. 121/2000 Sb., autorský zákon v platném znění :
„(1) Databází je pro účely tohoto zákona soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření. Zvláštní práva k databázi (§ 90) přísluší pořizovateli databáze, pokud představuje kvalitativně nebo kvantitativně podstatný vklad k pořízení, ověření nebo předvedení jejího obsahu, bez ohledu na to, zda databáze nebo její obsah jsou předmětem autorskoprávní nebo jiné ochrany.“
JUDr. Karla Chlumská
AK Svoboda Chlumská Chrůma a partneři
Vydáno v Marketing a Media, vyd. Economia a.s.
