Politická reklama (Září 2004)
20. 9. 2004
Provozování tzv. politické reklamy umožňuje v prvé řadě Ústava České republiky, podle níž „každý občan může činit, co není zákonem zakázáno“ a podle níž „politický systém je založen na (..) volné soutěži politických stran“. Listina základních práv a svobod pak zaručuje svobodu projevu s tím, že „každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem (..)“
avšak také s tím, že svobodu projevu lze omezit zákonem, „jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých (..)“ ; takovým omezujícím opatřením je například zákonná ochrana osobnosti nebo zákaz hanobení národa, rasy či přesvědčení. Propagační činnost politické strany přímo předpokládá zákon o sdružování v politických stranách a hnutích č. 424/1991 Sb. v platném znění, když jako výjimku ze zákazu podnikání umožňuje politické straně, mimo jiné, založit obchodní společnost zabývající se „publikační a propagační činností“.
Tzv. politická reklama, jak i plyne ze samotného názvu, prezentuje a podporuje hodnoty politické. Tato skutečnost ji vylučuje z dosahu právních norem, které jinak reklamu běžně upravují. Na politickou reklamu se totiž nevztahuje ani zákon č. 40 /1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění, ani ustanovení obchodního zákoníku (z.č.513/1991 Sb. v platném znění) o nekalé soutěži. Zákon o regulaci reklamy za „reklamu“ a tedy předmět své regulace považuje pouze oznámení, předvedení či jinou prezentaci (…)mající za cíl podporu podnikatelské činnosti (..)“, a obchodní zákoník definuje nekalou soutěž ( která úzce souvisí s reklamou) jako „jednání v hospodářské soutěži“. Pro tzv. politickou reklamu tedy obecně neplatí taková omezení, jako je např. zákaz skryté či nevyžádané reklamy, zákaz reklamy klamavé či pravidla srovnávací reklamy, pokud ovšem některé z takovýchto omezení nevyplyne z jiného právního předpisu ( např. ze zákonů o volbách, jak je uvedeno níže).
Přesto politická reklama nevisí v právním vzduchoprázdnu a určitým omezením podléhá. Její právní úprava je rozdílná pro období volební kampaně a pro období mimo volební kampaň.
V době volební kampaně se uplatní zákon, upravující příslušný druh voleb : Zákon č. 247/1995 Sb. v platném znění, o volbách do Parlamentu ČR, nebo zákon č. 62/2003 Sb. o volbách do Evropského parlamentu, nebo zákon č. 46/2004 Sb. o volbách do zastupitelstev obcí, zákon č. 130/2000 Sb. o volbách do zastupitelstev krajů či zákon č. 22/2004 Sb. o místním referendu ( § 32 – kampaň ). Tyto zákony zpravidla vymezují dobu volební kampaně a stanoví její pravidla co do časového a místního rozsahu, užitých médií, prostoru pro jednotlivé politické strany a někdy také co do obsahu kampaně, např. požadavkem čestného a poctivého průběhu volební kampaně s důrazem na zákaz uvádění nepravdivých údajů, jak je tomu v zákoně o volbách do Evropského parlamentu a v zákoně o volbách do Parlamentu ČR..
Mimo období volební kampaně může být politická reklama šířena billboardy, plakáty, letáky, tiskem, v kinech a jinými médii vyjma rozhlasu a televize, neboť zákon o rozhlasovém a televizním vysílání č. 231/2000 Sb. v platném znění, ji v těchto médiích mimo dobu volební kampaně zakazuje. Pokud jde o obsah politické reklamy, české právo nemá žádné ustanovení, které by tuto otázku výslovně řešilo. Politická reklama by však neměla být v rozporu s dobrými mravy, jak obecně požaduje občanský zákoník ( z.č. 40/1964 Sb. v platném znění), a jak konkrétně tuto otázku rozvádí ve svých ustanoveních o ochraně osobnosti : Každý „má právo na ochranu své osobnosti, zejména občanské cti a lidské důstojnosti , jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy“. Z tohoto pohledu je třeba zvážit jakékoliv případné zmínky o politiku konkurenční strany nebo nepřímé odkazy na něj. Trestní zákon č. 140/1961 Sb. v platném znění obsahuje ustanovení o trestných činech pomluvy, podněcování nenávisti vůči skupině osob či hanobení politického přesvědčení, které by – spíše však teoreticky – mohly být za určitých podmínek obsahem politické reklamy spáchány. Požadavek čestnosti či pravdivosti politické reklamy se v českém právním řádu pro dobu mimo volební kampaň nevyskytuje a proto případná „klamavá politická reklama“ může mít následky opět jen politické, nikoliv právní. Při tvorbě politické reklamy je samozřejmě nutné respektovat i předpisy autorského a průmyslového práva, a užívat v reklamě jen prvky (logo, slogan, fotografie, celkový design,..), k nimž má politická strana příslušná práva.
JUDr. Karla Chlumská
AK Svoboda Chlumská Chrůma a partneři
Vydáno v Trend Marketing, vy Economia a.s.