Novela autorského zákona (duben 2017)
1. 9. 2017
Od 20.4.2017 je účinná novela autorského zákona č. 102/2017 Sb., podle které:
) je možné užít autorské dílo pro účely karikatury nebo parodie. Jedná se o novou zákonnou licenci, která se zakládá na unijním právu a v řadě států EU platila již dříve.
Pojem karikatura ani parodie zákon nedefinuje, je tedy třeba vycházet z obecného chápání těchto termínů a z judikatury. Z ní lze zatím užít rozsudek SDEU ve věci C-201/13 Deckmyn, který za podstatné znaky parodie považuje :1) parodie připomíná existující dílo, a 2) přitom se od něj zřetelně liší, a 3) je komická nebo ironická.
Stejně jako u jiných zákonných licencí, i v tomto případě je nutné dodržet tzv. třístupňový test dle § 29 autorského zákona, tedy : 1) zákonná licence je popsaná v autorském zákoně , 2) užití pro karikaturu nebo parodii není v rozporu s běžným užitím díla , a 3) užitím díla pro karikaturu nebo parodii nejsou nepřiměřeně dotčeny zájmy autora.
Nakolik je možné užít parodii a karikaturu v reklamě je dle mého názoru nutné posuzovat v každém konkrétním případě, a vodítka bude zřejmě postupně poskytovat judikatura.
2) Je rozšířena zákonná licence i na architektonická díla vyjádřená pouze výkresem nebo plánem– oproti dřívějšku, kdy se licence vztahovala jen na díla vyjádřená stavbou. Architektonické dílo je nově možné užít pro účely udržovacích prací nebo změny dokončené stavby v míře nezbytně nutné a při zachování hodnoty architektonického díla.
3) U zaměstnaneckých děl se nově souhlas zaměstnance s převodem výkonu majetkového práva autorského považuje za neodvolatelný a vztahuje se ke všem dalším případným postoupením. Osoba, na kterou je výkon majetkových práv k zaměstnaneckému dílu převeden, se pak pro potřeby autorského zákona považuje za zaměstnavatele.
4) Nabyvatelé výhradních licencí se nyní mohou domáhat i přiměřeného zadostiučinění k odčinění nemajetkové újmy za zásah do majetkových práv autorských ( nejen vydání bezdůvodného obohacení, náhrady škody a dalších dosud jim přiznávaných nároků). Novela přinesla i další změny, zejména pokud jde o kolektivní správu autorských děl. Zde je novela rozsáhlá a podrobná, i když nepřináší převratné změny. Zpřísňuje například podmínky pro stanovení výše odměn za užívání autorských děl, dává možnost námitek k jejich výši ze strany subjektů sdružujících uživatele děl a obecně činí kolektivní správu transparentnější. Změny se týkají i statusu a udělování licence k užití osiřelých děl.
JUDr. Karla Chlumská