Dobré mravy soutěže (září 2014)
5. 9. 2014
Od první republiky do dnes bylo na toto téma popsáno nespočet stránek právních úvah a soudních rozhodnutí . Soukromé soutěžní právo totiž bylo a je tzv. právem soudcovským, kdy právní normu dotváří a tedy naplňuje až soud svým výkladem. Je tomu tak proto, že hospodářské soutěžní chování se neustále vyvíjí a popisné právo by průběžně zastarávalo.
Regulovat hospodářské soutěžení je oříšek, neboť jeho samým jádrem je snaha zničit konkurenci. Dobré soutěžní mravy jsou soudci zpravidla chápány jako to, co se v relevantním místě, čase a trhu akceptuje, co odpovídá většinově uznávané obchodní etice. Relevantním místem může být celá republika nebo místní farmářský trh, podle toho, zda se soudíte o název celostátního deníku nebo stánku na Kozím plácku. Rozhodným časem doba, kdy se soutěžní jednání odehrává a relevantním trhem oblast, kde může objektivně dojít k ekonomické soutěži (nemusí se totiž vždy jednat o stejné či zaměnitelné produkty).
O počátku devadesátých let naštěstí vzniká nekalosoutěžní judikatura, ze které je možné odhadnout, co by soud ještě uznal soutěžně mravným, například (upraveno):
Soutěžení na trhu připouští určitou míru agresivity, avšak ani zde se nelze dopouštět jednání, které je ve vztahu k ostatním soutěžitelům zákeřné, podvodné či parazitující nebo předstupuje před spotřebitele a zákazníky s klamavými reklamami či balením a značením výrobků. Nemravný postup spatřuje soud nikoli v samotném znění ochranné známky, ale v tom, že tato sama o sobě dostatečně rozlišující ochranná známka je užita na výrobcích žalované, jejichž obaly jsou svým grafickým a tvarovým provedením, volbou barev a uspořádání slov velmi podobné výrobkům žalobce. Nic nebránilo žalované, aby volila zcela jiné barvy etikety, jinou velikost a uspořádání písma, popř. jiný tvar obalu (Májka – Májkrém).
Je nepřípustné, aby to byl soutěžitel, kdo si pro sebe osobuje právo arbitra a právo navenek veřejnosti sdělovat svůj soud, že určitá reklamní akce konkurence je klamavá, nepravdivá a nekalosoutěžní (sobí parohy Vodafone nasazené billboardům O2).
Je v rozporu s dobrými mravy soutěže(..), pokud nabídkový dopis obsahuje odkaz na činnost a postavení osob, podepsaných na letáku, u jiného soutěžitele s cílem zdůraznit návaznosti na svou předchozí činnost, získané zkušenosti i kvalitu poskytovaných služeb, jež však byly předtím spojeny s osobou druhého soutěžitele a vytvořit si výhodnější podmínky pro počátek podnikání.
Mají-li obchodní společnosti shodný předmět podnikání ( pekařství) a shodný kmen obchodní firmy ( „Houska“ ) a nachází-li se provozovna první společnosti na adrese bývalé provozovny druhé společnosti, kterou dříve dlouhodobě vedl společník první společnosti, jsou znaky nekalé soutěže naplněny i tehdy, je-li kmen obchodní firmy první společnosti doplněn o označení obce a o příjmení onoho společníka („Houska Vinohrady Novák“).
Závěrem poznámka, že soutěžní dobré mravy nejsou totéž, co dobré mravy obecné. Obecné mravy netolerují násilí, vulgaritu, pornografii, zneužívání náboženských symbolů, rasismus, krádež … soutěžní mravy „snesou více“, ale i ony mají své, v čase se měnící a soudem dotvářené, hranice. A pokud jde o reklamu, obecné dobré mravy jsou dle zákona o regulaci reklamy závazné i pro ni.
JUDr. Karla Chlumská
AK Svoboda Chlumská Chrůma a partneři
Uveřejněno v Marketing Sales Media, vyd. Empresa Media a.s.