Novela zákona o ochraně spotřebitele (leden 2016)

27. 1. 2016

Od 1.5.2016 je třeba informovat SPOTŘEBITELE o mimosoudním řešení spotřebitelských sporů (text k žádosti připravíme). Tuto informaci by měl spotřebitel obdržet při navázání vztahu s prodejcem či poskytovatelem služeb (dále podnikatel), a pokud má podnikatel webové stránky, musí být uvedena na těchto stránkách, a má-li všeobecné obchodní podmínky, pak i v nich.

SPOTŘEBITELEM se rozumí člověk, který nejedná v rámci podnikání či výkonu svého povolání – spotřebitelem tedy není např. zákazník, který podniká a produkty si žádá ke svému podnikání/výkonu povolání. 2)Novela zavádí detailnější a přesnější úpravu nekalých obchodních praktik. Opět se jedná o jednání vůči SPOTŘEBITELI. Nekalou obchodní praktikou může být (a to nejen) reklama i jiná marketingová aktivita. Podrobněji se vymezují některé dosud užívané pojmy i kritéria posuzování “nekalosti.” I když se v úpravě definic a kritérií nejedná o změny zásadní, v praxi může novela dle mého názoru vyvolat přísnější přístup k hodnocení zejména tzv. klamavé reklamy. Nekalá obchodní praktika je nyní, po upřesnění, definována takto: (1) Obchodní praktika je nekalá, je-li v rozporu s požadavky odborné péče a podstatně narušuje nebo je způsobilá podstatně narušit ekonomické chování spotřebitele, kterému je určena, nebo který je jejímu působení vystaven, ve vztahu k výrobku nebo službě. Je-li obchodní praktika zaměřena na určitou skupinu spotřebitelů, posuzuje se podle průměrného člena této skupiny. (2) Obchodní praktika, která může podstatně narušit ekonomické chování určité jednoznačně vymezitelné skupiny spotřebitelů, kteří jsou z důvodu duševní nebo fyzické slabosti, věku nebo důvěřivosti zvlášť zranitelní takovou praktikou nebo výrobkem nebo službou, a to způsobem, který prodávající může rozumně očekávat, se hodnotí z hlediska průměrného člena této skupiny; tím nejsou dotčeny běžné a oprávněné reklamní praktiky zveličených prohlášení nebo prohlášení, která nejsou míněna doslovně. (3) Nekalou obchodní praktikou se rozumí zejména klamavé konání podle § 5 nebo klamavé opomenutí podle § 5a a agresivní obchodní praktika podle § 5b. Obchodní praktiky, které se považují za nekalé za všech okolností, jsou uvedeny v příloze č. 1 a 2 tohoto zákona. (4) Užívání nekalé obchodní praktiky před rozhodnutím ohledně koupě, v průběhu rozhodování a po učinění rozhodnutí se zakazuje. Následují oproti dosavadnímu stavu podrobnější definice klamavých a agresívních praktik a i nadále platí seznam konkrétně popsaných a zakázaných jednání (přílohy č.1 a 2 zákona). Mezi tato konkrétně popsaná zakázaná jednání nově přibyla (dle mého názoru právně nadbytečně) skrytá reklama typu využívání redakčního prostotu ve sdělovacích prostředních k placené propagaci výrobku nebo služby, aniž by spotřebitel mohl z obsahu sdělení, z obrázků nebo zvuků jednoznačně rozpoznat, že se jedná o reklamu. Podstatnou změnou ovšem je přesun důkazního břemene v tom, zda se jedná o nekalou praktiku či nikoliv, na “prodávajícího”, tedy na podnikatele, který spotřebiteli prodává výrobky nebo poskytuje služby. Bližší rozbor vybraných změn možno učinit v případě zájmu. JUDr. Karla Chlumská AK Svoboda Chumská Chrůma a partneři