envelop
loading
phone

+420 224 253 533

locale

Ovocný trh 11, Praha 1

Česky
slider1
Adlaw

Member of ADLAW INTERNATIONAL, a global network of law firms specialising in advertising and marketing law.

GTDT

Advertising Law National Expert by Getting the Deal Through.

Legislativní novinky v marketingu v roce 2011 (Prosinec 2010)

17. 12. 2010

V roce 2011 pokračuje trend zvýšené ochrany spotřebitele zejména formou jeho informování o nabízených produktech.

Spotřebitelské úvěry

Spotřebitelský úvěr či jeho zprostředkování jsou často nabízeny v rámci reklamy na jiné zboží či službu. Dosavadní požadavky se zákonem č.145/2010 Sb. od 1.ledna 2011 rozšiřují a upřesňují. Zatímco dosud stačilo v reklamě uvést pouze roční procentní sazbu nákladů (tzv. RPSN), nově se navíc požaduje uvést výpůjční úrokovou sazbu spolu s údaji o veškerých poplatcích spojených s úvěrem, celkovou výši spotřebitelského úvěru, výši jednotlivých splátek a celkovou částku, kterou spotřebitel zaplatí, dále dobu trvání úvěru a v případě úvěru ve formě odložené platby také kupní cenu, výši zálohy. Reklama má rovněž informovat o tom, že k získání úvěru je nutné eventuálně uzavřít další smlouvy (např. pojištění), a to pokud náklady na takové doplňkové služby nelze určit předem. Toto vše zákon žádá sdělit jasně, výstižně, zřetelně a formou reprezentativního příkladu.

Méně požadavků je kladeno na reklamu spotřebitelského úvěru spočívajícího v možnosti přečerpání splatného na požádání nebo do 3 měsíců, kdy postačí uvést jen výpůjční úrokovou sazbu (plus veškeré související poplatky) a celkovou výši spotřebitelského úvěru.

Zprostředkovatel úvěru – například prodejce zboží, které je možné platit pomocí úvěru - je povinen v reklamě uvádět rozsah svých oprávnění, zejména, že vykonává zprostředkovatelskou činnost výhradně pro jednoho nebo více věřitelů nebo že tuto činnost nevykonává pro žádného věřitele.

Porušení uvedených povinností je správním deliktem, za něž hrozí sankce až do pěti milionů Kč pro poskytovatele úvěru a do pěti set tisíc Kč pro zprostředkovatele úvěru.

Timesharing

Timesharing se ustálil jako termín pro dlouhodobý pronájem nemovitostí nebo jejich části na stanovené časové úseky. Typicky jde o předplatné na zpravidla týdenní ubytování v rekreační oblasti na několik let dopředu. Evropská unie přistoupila postupně ke zvláštní úpravě tohoto podnikání, která již byla do českého občanského zákoníku včleněna v podobě ustanovení o tzv. timesharingových smlouvách. Nyní se tato úprava na základě Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/122/ES ze dne 14. ledna 2009 o ochraně spotřebitele ve vztahu k některým aspektům smluv o dočasném užívání ubytovacího zařízení (timeshare), o dlouhodobých rekreačních produktech, o dalším prodeji a o výměně, upřesňuje a zpřísňuje. Do českého práva by měla být implementována již 23.2.2011, pročež jsou v parlamentu projednávány novely hned několika zákonů. Kromě zkrácení minimální doby timesharingových smluv ze tří let na jeden rok se má nová právní úprava vztahovat také na ubytování mimo klasické budovy, např. v karavanech či na lodích. Pokud jde o reklamu, spotřebiteli mají být především předem poskytnuty předepsané informace.

Očekáváme tak doplnění zákona o regulaci reklamy č. 40/1995 Sb. v platném znění, spočívající ve stanovení povinnosti sdělit v reklamě na dočasné užívání ubytovacího zařízení nebo s tím spojené služby spotřebiteli skutečnost, že má právo ještě před uzavřeném smlouvy získat potřebné informace a uvést, kde a jak lze tyto informace získat. Výčet informací by měl být stanoven prováděcím předpisem. Za reklamu se přitom navrhuje považovat i akci, při níž lze timesharingovou smlouvu sjednat. Dále, timesharing nemá být propagován jako způsob zhodnocení finančních prostředků spotřebitele.

Ve stejném duchu se navrhuje i novela občanského zákoníku, který timesharingové smlouvy již upravuje. Ten doplňuje „reklamní“ povinnosti o povinnost uvést na pozvánce na akci, jejíž součástí je nabídka timesharingu, obchodní účel a povahu akce a po celou dobu trvání akce dát spotřebiteli k dispozici stanovené informace.

Porušení informačních povinností, ať již dle zákona o regulaci reklamy, nebo dle občanského zákoníku se navrhuje sankcionovat pokutami dosahujícími až dvou milionů Kč.

Pojem nekalých obchodních praktik již jesoučástí českého právního řádu; navrhovanou novelou zákona o ochraně spotřebitele č. 634/1991 Sb. v platném znění se má postih za tyto praktiky rozšířit, a to kromě výrobců, dovozců, vývozců, dodavatelů či prodávajících též na podnikatele, kteří jsou pouze zprostředkovateli daného zboží nebo služeb. Návrh také obsahuje možnost, aby nejen sdružení spotřebitelů a jiné právnické osoby založené k ochraně spotřebitele, ale i různé profesní organizace – pokud mají oprávněný zájem na ochraně spotřebitele – mohly podat dozorovému orgánu podnět pro porušení zákona. Tím se může v praxi významně rozšířit okruh soukromoprávních osob, které ovlivňují marketingové praktiky.

Reprodukce bankovek a mincí je právně regulována již léta. Navrhovaná novela zákona o ČNB by měla pravidla reprodukce s účinností od 1. dubna 2011 opět upravit. Zákon má zrušit dosavadní vyhlášku ČNB č. 553/2006 Sb. Vztahuje se na české i zahraniční bankovky, mince a pamětní mince s výjimkou euromincí, neboť jejich reprodukce jsou v současné době upraveny přímo použitelnými předpisy Evropské unie (nařízení Rady (ES) č. 2182/2004 a nařízení Rady (ES) č. 2183/2004). Konkrétní pravidla reprodukce mají být stanovena v prováděcí vyhlášce. Za porušení zákona se navrhuje pokuta až do výše 1 milionu Kč.

Pořady pro osoby se zrakovým či sluchovým postižením

Prvním lednem 2011 nabyla účinnosti ustanovení mediálních zákonů, ukládající či upřesňující povinnost opatřit některé pořady zvukovou stopou resp. titulky pro osoby se zrakovým nebo sluchovým postižením, a to v televizním vysílání a v rámci audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání. Formálně právně se jedná o ustanovení zákona o rozhlasovém a televizním vysílání č. 231/2000 Sb. v platném znění, zákona č. 483/1991 Sb., o České televizi v platném znění a zákona č. 132/2010 Sb. o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání.

Výnosy z reklam

Ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně se nachází návrh novel zákona o České televizi č. 483/1991 Sb. v platném znění a zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání v platném znění, které kromě jiného navrhují čtvrtletní převod 40% výnosu z reklamy na ČT Státnímu fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie a 40 % Státnímu fondu kultury ČR.

Reklamní čas v televizním vysílání

Novelou zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání č. 231/2000 Sb. v platném znění, jež je rovněž teprve ve druhém čtení v Poslanecké sněmovně, se navrhuje omezit reklamní čas na ČT 1 na nejvýše 0,75 % denního vysílacího času a na ostatních programech České televize na nejvýše 0,5 % denního vysílacího času. Česká televize by ale podle návrhu mohla uvedené časové podíly zvýšit vysíláním teleshoppingu až na 5 % denního vysílacího času s tím však, že yysílání reklam a teleshoppingu nesmí mezi 19 a 22 hodinou překročit 6 minut v průběhu jedné vysílací hodiny. Všechny navrhované limity se týkají každého z programů.

Na evropské úrovni jsou stále ve fázi jednání a bez očekávání přijetí v roce 2011 návrhy norem, o nichž jsme referovali v minulých letech.

Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o poskytování informací o potravinách spotřebitelům z roku 2008, které se má vztahovat i na reklamu. Dokument sjednocuje a aktualizuje předpisy o označování potravin, na něž se vztahují již platné směrnice 2000/13/ES a 90/496/EHS. Základním požadavkem zůstává, aby informace o potravinách nebyly zavádějící. Jak je však u komunitárních a bohužel často již i u českých právních norem zvykem, můžeme pravděpodobně očekávat velmi podrobnou a popisnou úpravu.

Návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady o právech spotřebitelů, rovněž z roku 2008, je také počinem harmonizačním, usilujícím o právní jednotu v ochraně spotřebitelů ve všech členských státech.

V roce 2009 byl představen návrh směrnice Evropského Parlamentu a Rady o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, doplňující směrnici č. 2000/35. Úprava se má vztahovat na obchodní transakce veřejných i soukromých subjektů, faktury by měly být spláceny do 30 dní (s výjimkou zdravotnických zařízení, pro něž se navrhuje lhůta 60 dnů). V případě nesplacení v takto nebo smluvně dané lhůtě by měli být věřitelé oprávněni požadovat úroky ve výši 8 % z nesplacené částky. Administrativní a interní náklady, vzniklé v důsledku pozdní platby, mají být vyrovnány paušálem 40 €. To vše aniž by byl věřitel omezen v právu žádat náhradu škody podle vnitrostátních předpisů, pokud ovšem škoda již není kryta úroky z prodlení.

Bez výraznějšího posunu je jednání o „telekomunikačním balíku“, jímž by mělo být dosaženo „jednotného evropského informačního systému“. Jde o tři dokumenty – návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o zřízení Evropského úřadu pro trh elektronických komunikací, návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací, směrnice 2002/58/ES o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací a nařízení 2006/2004/ES o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice č.21/2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací, směrnice č.19/2002 o přístupu k sítím elektronických komunikací a přiřazeným zařízením a o jejich vzájemném propojení a směrnice č.20/2002 o oprávnění pro sítě a služby elektronických komunikací.

Součástí tzv. „farmaceutického balíku“ je návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení č. 726/2004, kterým se stanoví postupy Společenství pro registraci humánních a veterinárních léčivých přípravků a dozor nad nimi a kterým se zřizuje Evropská agentura pro léčivé přípravky, pokud jde o poskytování informací široké veřejnosti o humánních léčivých přípravcích podléhajících omezení výdeje na lékařský předpis, podle něhož by měl výrobce nově zveřejňoval také zprávy o hodnocení léku, a pracovníci ve zdravotnictví, kteří budou informovat o lécích na veřejných akcích nebo v médiích, by měli oznámit jakoukoli svoji vazbu na farmaceutické firmy.

JUDr. Karla Chlumská

advokátka

AK Svoboda Chlumská Chrůma a partneři

Vydáno v Trend Marketing, vyd. Economia a.s.

News

Whistleblowing

8. 9. 2023

Novela zákoníku práce

8. 9. 2023

Koronavir a smluvní vztahy (březen 2020)

22. 3. 2020

Novela autorského zákona (duben 2017)

1. 9. 2017
Od 20.4.2017 je účinná novela autorského zákona…

Reklama na hazardní hry od 1. 1. 2017 (září 2016)

1. 1. 2017
V souvislosti s přijetím zákona o hazardních…
There are only the necessary (technical) cookies in this website, unavoidable for its proper functioning. Understand

Write us

zavřít
E-mail: