Dárkové předměty v podnikání a právo (Srpen 2004)

3. 8. 2004

Darování v podnikání je tradičním   způsobem prezentace podnikatele, jímž podporuje svoji podnikatelskou činnost.  V tomto ohledu je dárek reklamou ve smyslu zákona č. 40/1995 Sb. o regulaci reklamy v platném znění.

Jako dárek proto nelze např. poskytovat tabákové výrobky, humánní léky na předpis, kojeneckou výživu a některé další produkty, podléhající zpřísněnému režimu reklamy, a dodržet zákonné podmínky je třeba v případě, že je darován alkoholický nápoj ( na dárku nesmí být zobrazeny osoby, které nedosáhly nebo se zdá, že nedosáhly 18ti let apod.). Vyloučit nelze ani to, že dárek bude adresáta obtěžovat – například jeho doručením při nevhodné příležitosti (v průběhu vystoupení na veřejnosti, důležitého jednání apod.) či svojí povahou (např. nevhodné zvukové efekty či vizuální zpracování), a pochopitelně je třeba se vystříhat toho, aby dárek vedl k výdajům příjemce ( zaslání na dobírku) – to vše za účelem vyloučení tzv. nevyžádané reklamy. Zakázán je dárek, který je v rozporu s dobrými mravy např. tím, že diskriminuje z důvodu pohlaví ( např. některé vtipy se sexuálními motivy ). Zákon samozřejmě stanoví i další požadavky, jejich výčet by však přesáhl rozsah vymezený tomuto článku. Obecně lze konstatovat, že většina běžných reklamních předmětů zákonu o regulaci reklamy vyhoví, a že zákon bude třeba konzultovat jen v nestandardních případech, ať už co do obsahu či způsobu předání dárku.

Příjemce i poskytovatele daru bude zajímat jeho zdanění. To se liší podle konkrétních okolností. Dar podléhá zásadně dani darovací ( zákon č. 357/1992 Sb. v platném znění), nicméně dary v souvislosti se zaměstnáním, reklamní dárky a vůbec většina případů, kdy je poskytován dar v souvislosti s podnikáním však spadá pod zákon č. 586/1992 Sb. v platném znění, o daních z příjmů. Některá darování podléhají zdanění, jiná jsou od zdanění osvobozena : Například reklamní předmět, který je opatřený obchodním jménem nebo ochrannou známkou dárce, jeho hodnota nepřesahuje 500,-Kč, je darován v souvislosti s podnikatelskou činností a obdarovaný je fyzickou osobou, nebo je-li dar poskytován z fondu kulturních a sociálních potřeb a u zaměstnance je zároveň dodržen maximální roční finanční limit hodnot takovýchto a podobných plnění. Pokud jde o daňovou uznatelnost daru na straně dárce, základní podmínkou je prokazatelnost jeho souvislosti s „dosažením, zajištěním a udržením zdanitelných příjmů“; dary sice obecně podle zákona o daních z příjmů nelze daňově jako výdaj uznat, existují však výjimky – například reklamní předmět opatřený obchodní firmou nebo ochrannou známkou dárce nebo názvem propagovaného zboží či služby v hodnotě do 500,-Kč (bez DPH), který není zároveň předmětem spotřební daně ( spotřební daň se týká především alkoholických nápojů a tabákových výrobků) .

Darování je v podnikání zpravidla konáno za účelem nějakého benefitu pro dárce. Zamýšlený benefit může být legální – podpora jména, dobré pověsti apod., či nelegální, sleduje-li protiprávní cíle. Tak je např. podplácení zařazeno podle z.č. 513/1991 Sb. v platném znění, obchodní zákoník, mezi zakázaná nekalosoutěžní jednání. Tohoto civilního deliktu se dopustí ten, kdo přímo či nepřímo nabídne, slíbí nebo poskytne jakýkoliv prospěch zaměstnanci nebo členu statutárního či jiného orgánu konkurence, a to za tím účelem, aby nekalým postupem „uplácené“ osoby dosáhl pro sebe či jiného nějakou neoprávněnou výhodu, stejně tak jako zaměstnanec nebo člen statutárního či jiného orgánu konkurence, který jakýkoliv prospěch přímo či nepřímo žádá, dá si slíbit nebo jej přijme. Úplatkářství může být za určitých podmínek i trestným činem ( z.č. 140/1961 Sb. v platném znění, trestní zákon), a to v případě podplácení veřejných činitelů a v souvislosti s věcmi obecného zájmu.

Dárkový předmět může být autorským dílem, podléhajícím režimu autorského zákona č. 121/2000 Sb. v platném znění, a to tehdy, jde-li o dílo umělecké, které je jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora a je vyjádřeno v objektivně vnímatelné podobě. Méně často se bude jednat o užitný vzor či o vynález ( zákon č. 478/1992 Sb. v platném znění a zákon č. 527/1990 Sb. v platném znění ). V úvahu připadá i ochrana dárkového předmětu jako ochranné známky, a to tehdy, je-li dárkový předmět schopen grafického znázornění a je-li způsobilý odlišit produkty jedné osoby od produktů druhé osoby ( z.č. 441/2003 Sb. v platném znění).

Před uvedením dárkového předmětu na trh může být tento předmět resp.jeho návrh také součástí obchodního tajemství a jako takový chráněn. Po uvedení na trh pak připadá v úvahu jeho ochrana buď některým z výše uvedených způsobů – autorské dílo, ochranná známka, užitný vzor apod., anebo institutem nekalé soutěže v případě, že kopírování či napodobování daného předmětu bude jednáním v hospodářské soutěži, bude způsobilé přivodit výrobci či distributoru či dárci újmu a bude v rozporu s dobrými soutěžními mravy.

Důležitou částí dárků bývá obal, jehož hmotnost a objem má být podle zákona o obalech č. 477/2001 Sb. v platném znění co nejmenší ( při dodržení požadavků kladených na balený výrobek a při zachování přijatelnosti obalu pro spotřebitele ). Zákon pak stanoví řadu konkrétních povinností pro výrobce, dovozce a distributory obalů, jejichž společným cílem je minimalizovat odpad a škodlivost obalů.

Zmíněné normy českého práva většinou buď přímo implementují normy práva ES, nebo jsou s nimi v hlavních bodech v souladu.

JUDr. Karla Chlumská

AK Svoboda Chlumská Chrůma a partneři

Vydáno v Trend Marketing, vy Economia a.s.