Hlasitost „venkovní“ reklamy (prosinec 2014)

10. 12. 2014

Nejen televizní reklama, ale i reklamní vozidla a akce v ulicích a dalších venkovních prostorách či uvnitř budov mohou podléhat hygienickým předpisům.

Na veřejných prostranstvích, jimiž jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru, může obec svojí vyhláškou příliš hlasitou reklamu zakázat, nebo pro ni vymezit určitý čas anebo místo, pokud by taková reklama mohla být v rozporu ochranou zdraví (zákon o obcích č.128/2000 Sb. a zákon o Hlavním městě Praze č. 131/2000 Sb.). Zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví a nařízení vlády č. 272/2011 upravují hygienické limity hluku pro tzv. chráněný venkovní prostor, tedy nezastavěné pozemky užívané k rekreaci (tou se rozumí i užívání pozemku v souvislosti s vlastnictvím bytového nebo rodinného domu či s nájmem nebo podnájmem bytu v nich), nebo pozemky užívané ke sportu, léčení či výuce (školy, nemocnice, hřiště,..) - s výjimkou lesních a zemědělských pozemků a venkovních pracovišť. Chráněný venkovní prostor staveb, tedy do 2m okolo bytových domů, rodinných domů, staveb pro školní a předškolní výchovu a pro zdravotní, sociální a obdobné účely, a tzv. chráněný vnitřní prostor staveb, tedy obytné a pobytové místnosti, s výjimkou místností ve stavbách pro individuální rekreaci a ve stavbách pro výrobu a skladování, podléhají rovněž hygienickým limitům. Zmíněnými předpisy je regulován také hluk z provozoven služeb (amplion lákající chodce ke vstupu) a z veřejných hudebních produkcí (reklamní akce s hudbou), chráněni jsou i zaměstnanci (reklama v interieru). Poznatky z praxe ovšem ukazují na nefunkčnost této veřejnoprávní ochrany před jednorázovým či mobilním hlukem, neboť limity se stanoví z průměrné hodnoty ( většinou z osmi po sobě jdoucích nejhlučnějších denních a jedné noční hodiny ), takže například pro projíždějící auto s amplionem nebo časově omezenou stacionární reklamní akci je tento výpočet v podstatě nepoužitelný. Postižení ale mohou sáhnout k některé ze soukromoprávních žalob-pokud se dopátrají toho, kdo za hluk odpovídá. Provozovatelé televizního vysílání jsou vázáni vyhláškou č. 122/2013 Sb., stanovící hlasitost reklamy, teleshoppingu a sponzorských vzkazů . JUDr. Karla Chlumská Svoboda Chlumská Chrůma a partneři Uveřejněno v Marketing Sales Media, vyd. Empresa Media a.s.